PSK Union Praha B – SK Žižkov C
Návštěva domovské dráhy Unionu patří mezi orientačně náročnější. I proto bylo s podivem, že jsme se zde sešli v plném počtu. Ba ani telefony nedrnčely a Hanka netelefonovala z Popovic. Zdejší dráha je, mimo to, nechvalně proslulá poruchovostí a pozdní návrat domů, který se pak obtížně vysvětluje nervózním manželkám, manželům, milenkám, milencům, dětem, rodičům, psům, křečkům, potkanům, chameleonům, švábům, rybenkám a jiné havěti, je téměř jistý. Kuželna byla dřívě ověšena tibetskými modlitebními vlaječkami a Budha zřejmě velice intenzivně vypomáhal udržet kuželnu v chodu; bohužel nyní jsou vlaječky pryč a na poruchovosti se to projevilo. Možná se zde chystají k další velké investici naší staří dobří Číňané a vlaječky by je dráždily; možná je odnesl sám Budha, aby měl od té rasoviny pokoj. Nevíme. Ovšem místní přesto stále trvají na hře na dvoudráze, ač mají k dispozici dráhy čtyři. A tak se nám zápas pěkně protáhl. Co si pamatuji, kuželka upadla jen jednou, ale místní běhali dozadu tak často, že by tam měli raději zřídit stálou základnu s telegrafem.
Zápas byl ovšem zahájen včas. Nastoupil fenomenální Vláďa, který byl toho dne trochu ve stresu a k tomuvvšemu měl vlastní publikum. Dcera zkoušela prosadit nový pokřik „máma jde!“, který se zprvu všem líbil. Bohužel, pro hrající ženaté muže, kteří chodí na kuželky aby unikli manželce, je příliš strašlivý. Necháme se raději inspirovat dalším nápadem, při tomto vzniká neřízená panika. Každopádně Vláďovi situace sedla a naházel nejvyšší číslo večera (a noci)
(404 – 427).
Ostatní spoluhráči, vida jak kuželky poslouchají, nabyli dojmu, že ochota zdejších kuželek je všeobecná. Jako první se o omylu přesvědčil kapitán. Pavel házel pěkně, ale kuželky jakoby se po Vláďových peckách zatvrdily. Pěkná ulice = 6, ještě lepší ulice = 5. Sedmička jev téměř nevídaný a všechny čtyři naše devítky toho večera vybral Vláďa. Paradoxně, stejně kuželky nepřály i jeho soupeři, Pavel se proto mohl radovat z těsné výhry
(387 – 391).
Petr, znám svoji bojovností a předzápasovým optimizmem, nastoupil proti jedné z nejlepších hráček soupeře. Zprvu se však jeho přehnaná sebedůvěra ve vítežství nevyplácela. Soupeřka válela a ukazovala, jak se zde navkuželně hází. Co hod, to ulice, co ulice to nejméně sedmička. Petrovi na první dráze nandala přes třicet kuželek. Avšak, jak si vyměnili dráhy, jakoby se vyměnili i oba hráči. Petr válel a soupeřka se stále zhoršovala. Mnoha újezdy darovala Petrovi výhru (364 – 378).
Vida, jak to se soupeři pěkně jde z kopce a jak to tady může i pěkně padat, nastoupil Tom (Tomáš K. Jméno nově podle týmové domluvy. Tomášové se totiž příliš rozmnožili). Opět soupeřka a kapitán proto žádal svého svěřence aby nebyl gentleman. Jenže ono je dost těžké nebýt gentleman, když soupeřka hraje tak dobře a kuželky tak špatně. Ani přesun na „dětskou“ nepomohl. Z cca dvaceti pěkných levých ulic zde do plných nafasoval průměrně necelých šest kuželek, k tomu pět nepovedených hodů a plné = 137. Nepomohla ani dlouhá pauza po utržení kuželky (404 – 393).
Čtvrtý bod, který by nám zajistil minimálně remízu, se tak vydal urvat Tomas (Tomáš P.). První (č.2) dráha tradičně přála domácím. Po rozdílu -22 kuželek jsme napjatě čekali na druhou půli duelu, jak Tomas zahraje na „dětské“. Soupeř si však označení „dětská“ zcela nesportovně přenesl na dvojku a v dobrých výkonech pokračoval i zde. Tomas s ním zprvu držel krok, ale pak už jsme jen sledovali, jak mizí celkový náskok shozených dřev ze stavu +40 do stavu -5 (424 – 389).
A tak přišel čas pro Teletubies, tedy pro naši nejmladší a jedinou hráčku. Vlastně už není nejmladší, né že by rychle zestárla, jak se stává dívkám z jihu (jižně od Votic), ale přišel nový mladší hráč. Hanka dosud nehrála pod 440 jedno zda doma či venku. Věřili jsme ji proto a mysleli jen na šťastnou budoucnost. Ovšem duel se vyvíjel jinak. Jejím soupeřem byl zkušený borec, který hrál trpělivě a běžne schazoval obtížné figury. Naproti tomu Hanka působila nervózně a první dráhu prohrála o 13 dřev. Soupeř měl v tu chvíli v kapse vítězství o celkových 17 kuželek. Dráhy se ale vyměnily a s nimi i nervozita. Nebýt rozdílných drezů, mysleli bychom, že hráči zůstali na svých drahách (Hanku jsme po chvili nehledě na drez bezpečně identifikovali – má více vlasů než soupeř). Soupeř pokazil plné, Hanka je vyhrála o 25 kuželek a ač měli následnou dorážku shodnou, právě to rozhodlo o celkovém vítězství (392 – 404).
Hurá! Po nočním boji odměna. První venkovní body. Ať žije Žižkov!
Tomáš K.
| PSK Union Praha B – SK Žižkov C 2:6 (2375:2382) |
