TJ Sokol Praha-Vršovice B – SK Žižkov C
První letošní venkovní zápas se nevyvedl. Vršovičtí nás sice chválili, že tolik bodů jim doma ještě nikdo nevzal, ale nás to přesto trošičku mrzelo. Mohli jsme se cítit jako Jura Jánošík, co bohatým bral a chudým bral také, ale takhle jsme se mohli ztotožnit leda tak s některou jeho obětí.
Ve Vršovické kuželně je sport kuželkářský zdánlivě upozaděn za významnější klubové dění jako např.: sledování televize, poslech hudby, tvorba nikotínové mlhy, pití alkoholických nápojů a podobně. Ovšem pokud už se z dýmu vrávoravě vynoří některý místní oblečený v barvách klubu a trefí na dráhu, hází s nepochopitelnou lehkostí a jistotou. To jsme se ostatně přesvědčili téměř všichni a zejména mladý Tomáš.
A nyní již k zápasu.
V první dvojici nastoupila naše právě mladá posila, Tomáš. Dle mého názoru měl dostat náskok tak padesát kuželek za to, že na kuželnu sám trefil. Ono by to stejně nestačilo. Vršovice jsou stará drsná kuželna, kuželky neochotné a hod musí být přesný; „kartáčové“ hody jako u nás tu nejsou k vidění. Tomáš byl navíc pomalu přibývajícím číslem stále roztěkanější a vzadu se stěží, při hodu do plných vešel mezi sedláky. Přesto když dohrál, nevěřil svým očím, tak málo asi ještě nehodil: 411:322.
Vláďa se nedávno chopil otcovských povinností, ale na kuželky si stále ještě a naštěstí nachází trochu času. My ostatní jsme věnovali tématu otcovských povinností několik diskuzí a nemohli se shodnout na jejich náplni; v podstatě jsme se shodli na tom, že je to něco mezi „ničím“ a „něčím“.
Vláďa zatím metal koule zhruba vpřed a zprvu to vycházelo, pak ale přišla dorážka. Vypadalo to, jako kdyby začal hrát jinou hru: slušné otevření nepoznal, kuželky si stavěl do nevídaných figur a pak centimetrově ujížděl. Bylo zjevné, že práce s jednorázovými plenami a jejich vrhání do koše, je činnost zcela odlišná od této.
Na druhé dráze dorážku zdvojnásobil, avšak nevyšly tentokrát plné.
Soupeř, ve vzácné slabší chvilce, kdy jeho výkony začaly slábnout, odhalil závadu, vyměnil pivo za nemrznoucí směs a pokračoval, bohužel, v dobré práci.
402:367.
Petr byl trenérem týmu poučen o vzestupné tendenci našich výkonů a sebevědomě přislíbil v pozitivním vývoji pokračovat. Co slíbil, splnil.
Pro místní publikum měl duel Papeže s Opatem předem jasného vítěze dle katolické hierarchie, avšak papeženci zapomněli, že náš opat bojuje za bratra Žižku a kalich a hrubě se v odhadu přepočítali. Takže zatím co soupeř přijímal jen tělo Páně, Petr přijímal „pod obojí“ a to rozhodlo.
Ve skutečnosti se soupeři zápas nepovedl, asi právě přiběhl od Domažlic, kde dostal cepem. A my dostali první bod.
329:369.
K dalšímu duelu byl pro nedostatek hráčů povolán trenér týmu. Hráči již delší dobu kritizují jeho dobře míněné rady a rádi je s jistým zadostiučiněním vidí v praxi. Trenér Tomáš K. tedy opustil svůj rozsáhlý trenérský tým a nastoupil do ostrého zápasu. Rozhodl se pochybovačům názorně předvést, co dělat, když zkušeně radí „Přímo vpřed!“, „tref to bílý tam vzadu! „, „shoď to!“, „otevři! „, „zavři! „, „nevětrej!“, „doraž to!“ a „kup mi panáka“.
Naštěstí to vyšlo, urval druhý bod a mohl hrdě, kulhaje při zdi, odejít do dýmu k baru.
364:367.
Tomáš P. fascinován výkonem trenéra a předvedenými pokyny v praxi pokračoval, kde trenér skončil. První dráhu měl parádní a soupeři se začali ošívat. Dým z baru řídl, polévka chladla a pivo teplalo. Avšak po změně drah, jakoby si soupeři jen vyměnili drez. Tomáš ubral, soupeř přidal. Zapomněl na pokyny a prohrál.
400:367.
Kapitán dnes opustil potápějící se žižkovskou kocábku jako poslední. Předtím ovšem vršovickým pirátům řádně zatopil. Vystřílel na jejich fregatu všechny koule, srazil jim stěžeň a nakonec se nechal kanónem vystřelit sám přímo proti kormidlu, které urazil.
Urval tak třetí bod, ale našemu vraku už nebylo pomoci. V podpalubí bylo 68 cm vody.
387:403.
Prohráli jsme hrdě, po pás ve vodě.
2293:2225
5:3
Tomáš K.
| TJ Sokol Praha-Vršovice B – SK Žižkov C | 5:3 | 2293:2225 |
