TJ Lokomotiva České Budějovice – SK Žižkov Praha
V sobotu jsme vyrazily směr Budějky. S holkami z Lokotky tradičně dáváme plichtu, tak jsme si řekly, že ten jeden bodík můžeme vzít klidně vlakem. V půl deváté jsme nasedly i s potěrem do rychlíku a vybalily svačinky, aby nám cesta lépe utíkala.
Do první dvojice jsme nasadily Irču s náhradnicí Hankou Křemenovou. Irenka si řekla, že když plichta, tak plichta a první dvě dráhy házela se Zdeňou Štruplovou úplně stejně. No, pak to nějak Zdeňu přestalo bavit a Irču setřásla. Iris se poslední dráhou dost protrápila a nakonec to dalo jen 480. Hanka hrála o poznání lépe, nicméně se se soupeřkou tahala o každou dráhu a nakonec se víc štěstí přiklonilo k domácí hráčce, které spadlo o 3 kuželky víc. Prohrávaly jsme 0:2 o 37 kuželek.
V druhé dvojici se snažily stav obrátit Káča s Blážou. Adoptivní máma čuníka Vény se zalepila tejpama jak mumie a hurá na soupeřku. První 2 dráhy bojovala Katka hlavně s dorážkou, pak se ale hecla a druhou půlku zahrála pěkných 283. Soupeřka proti tomu dost ubrala a tak se Katka po delší době mohla radovat nejen z dobrého čísla, ale i bodu pro tým. Bláža věděla, že nejsme v Budějkách jen na výletě, a tak svědomitě porážela soupeřku Verču Kulovou na každé dráze. Zejména na dorážku byla radost se dívat, protože 201 na budějovické dráze je parádních. Stav byl srovnán na 2:2 a ještě nahráno do plusu 93 kuželek.
Závěr patřil tradičně Lucíkovi s Blani Mašků. Věděly jsme, že kuželek je docela dost, ale pořád chyběl ten důležitý poslední bod, aby to zase nebyla remíza. Miládka Šafránková se s Luckou o body moc dělit nechtěla a nejlepším výkonem utkání jí nedovolila uhrát ani dráhu. Lucka se aspoň posledním hodem zbavila Vény. Blani hrála s Alenou Čampulkou a bylo těžko říct, zda si to obě užívají nebo přežívají. Blance i slabě průměrný výkon na prvních třech drahách vždy stačil na pomocný bod, takže před poslední drahou měla jistý bod pro tým a my se chlácholily, že tentokrát by tam mohly ty body spadnout oba. Domácí hráčky, ale nic nevzdávaly a bojovaly jak lvice a na poslední dráze dokázaly stáhnout 53 kuželek. V součtu to ale na náš náskok nestačilo. Blanka, i když se svým výkonem byla hodně nespokojená, se v našich očích stala hrdinkou, která dokázala zvrátit remízový osud. Sama z toho byla tak rozhozená, že na kuželně zapomněla Vénu i kalhoty od soupravy.
Na jaro až neuvěřitelné, že jen nerozdáváme, ale umíme i brát. Tentokrát je nutno i poděkovat trenérovi Slivkovi, že nás zase jednou pěkně nabudil :o)
Katka
